V lese, jo v lese

Srnec si označuje své teritorium, které je velké 2 – 3 ha. V zimě si na svém území zase tak tvrdohlavě netrvá a dobře se s jinými srnci snáší. Jak se ale změní zimní počasí na jarní, snášenlivost končí a všichni se rozebíhají hledat svá teritoria, která si ihned značkují.

srneček v lese

Značkování

Ještě před vytloukámím paroží si území značkují tak, že si svá čela otírají o křoviska, tvrdé traviny a drobné větve. Na čele mají totiž pachovou žlázu. Toto dělají i po vytlučení paroží.

Srnce můžete potkat na celém našem území. Nejvíce žije v pahorkatinových lesích, které přiléhají k zemědělské půdě.

Jak vypadá

Jeho délka je 90 – 140 cm a výška dosahuje asi 85 cm. Hmotnost čerstvého mláděte se pohybuje v rozmezí 13 – 25 kg. Letní zbarvení je žluto až rezavě červené s málo výrazným nažloutlým zrcadlem.  Jak přijde jako, zvěř se začne přebarvovat. Děje se to v květnu až červnu. Více se přebarvují mladí. V říjnu se srst mění na zimní. Dostává šedohnědou barvu a je hustší. Zrcadlo na zadku je větší a bílé. Srnec ho má oválné, srna srdčité. Na spodní straně je vidět prodlužená srst, které se říká zástěrka.

Ve čtyřech měsících se srnečkovi začnou tvořit pučnice, kde v říjnu až listopadu vyrůstají první parůžky. Jsou to takové dvoucentimetrové tenké hůlky, které hned vytlouká.
srnec na louce

Jakmile shodí první paroží, začíná růst paroží normální. Po vytlučení mají světložlutou barvu a rychle ji změní na hnědou. Srnci shazují parůžky od října do prosince. Staré shazují dříve, mladé později. Málokdy shodí oboje najednou.

Má výborně vyvinutý sluch a čich, zrak je trochu slabší, ale pohyby kolem rozpozná. Při náhlém vyrušení hlasitě bečí. Srnec má hlas hrubší, než srna.

Rozmnožování

Říjiště si určuje samice. Samec ji hájí před mladšími nebo stejně starými srnci, ale starším ustupuje bez boje.

Při říji samec honí srnu po pravidelných trasách. Proto jsou často vidět v obilí nebo na loukách vyšlapané osmičky. Samec reaguje na pískání srny. Říje probíhá v červencových a srpnových dnech, kdy je teplo. Březost trvá asi 40 týdnů. Z toho několik týdnů probíhá utajená březost, kdy se vajíčko nevyvíjí.

Mláďata může napadnout divočák, orel i kočka divoká. Ale největším nepřítelem jsou vlci, lišky, rysi a toulaví psi. Mnoho zvěře uhyne jak pod koly automobilů, tak při žních.

V květnu až červnu se rodí jedno až tři srnčata. Na svět přijdou s otevřenýma očima a po 2 – 3 týdnech přestávají být kojena. K úplnému osamostatnění dochází po prvním roce života. Pohlavní dospělost přichází ve dvou letech.

Potrava

Jsou dost vybíraví. Podle sezony se živí bylinami, různými druhy trav, pupeny, listy, plody, výhonky, lišejníky, houbami, kaštany, bukvicemi, ale i různými zemědělskými plodinami a kůrou dřevin. Pást se chodí hlavně večer za šera a brzy ráno.

Dožít se může 12 i více let.

V lese, jo v lese
5 (100%)6